Posledním z nových sedmi divů světa je Velká čínská zeď. Legendární stavbu připomíná zlatá mince České mincovny o hmotnosti jedné trojské unce.

Zeď dlouhá deset tisíc mil – tak Číňané nazývají architektonický zázrak, který zbytek světa zná jako Velkou čínskou zeď. Výraz „deset tisíc“ představuje v čínštině nezměrné množství, a i když nejde o konkrétní vyjádření délky, toto označení je příhodné. Jedná se totiž o nejdelší stavbu všech dob. Na východě zeď začíná při mořském zálivu na hranicích Mandžuska a pokračuje daleko na západ až do průsmyku v poušti Gobi. Její délka činí neskutečných 8851 kilometrů. Nejnovější archeologický průzkum, který započítal všechny možné i nemožné odbočky, však došel k ještě fantastičtějšímu číslu – 21196 kilometrů, což odpovídá cestě z Česka do Brazílie a zpět. Zeď totiž není jenom dlouhá, ale také neuvěřitelně stará. Začala vznikat již v roce 221 před naším letopočtem, kdy první čínský císař Čchin Š’-chuang-ti spojil již existující obranné zdi jednotlivých státečků v mohutnou jednolitou zeď táhnoucí se napříč sjednocenou Čínou. Současnou podobu pak stavba dostala až za dynastie Ming – o osmnáct století později. Za tu dobu vzniklo mnoho nových úseků zdi, ještě více se jich proměnilo v prach, a určit přesnou délku proto není snadné. Proč čínští vládci budovali tak megalomanské dílo, které si vyžádalo životy statisíců dělníků? Bohatství jejich říše odjakživa přitahovalo loupeživé kočovníky a dobyvačné nájezdníky, které měla Velká čínská zeď zadržet. Byla však příliš dlouhá, a tak ji nebylo možné střežit celou. Lépe fungovala jako silnice, po které se čínská armáda mohla rychle přesouvat v jinak neprostupném terénu, a komunikační linka. Strážci si předávali informace s pomocí kouřových signálů takovou rychlostí, že zpráva z jednoho konce zdi na druhý dorazila za jediný den. V neposlední řadě zeď budila úžas a představovala demonstraci síly. Spatřit ji lze dokonce i z oběžné dráhy…

Reverzní strana mince, která je dílem medailérky ​Ludmily Kracíkové, DiS., předkládá Velkou čínskou zeď, která se vine kopcovitým terénem. Detail opevnění doplňuje anglický opis GREAT WALL OF CHINA. Na averzní straně, která je společná celému cyklu, se pak objevuje všech nových sedm divů světa – brazilská socha Krista Spasitele, jordánské skalní město Petra, mayské město Chichén Itzá v Mexiku, římské Koloseum, indický pomník Tádž Mahal, sídlo Inků Machu Picchu v Peru a Velká čínská zeď. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzní straně ještě jeho státní znak, nominální hodnotu 50 DOLLARS (NZD) a rok emise 2025.

Náklad čítá pouhých 200 kusů uncových mincí.