Posledním z nových sedmi divů světa je Velká čínská zeď. Legendární stavbu připomíná zlatá mince České mincovny o hmotnosti jedné desetiny trojské unce.

Stará Čína byla mocnou a prosperující říší, jejíž bohatství lákalo dobyvačné nájezdníky a loupeživé kočovníky. Hordy divokých jezdců na koních se pohybovaly rychle, udeřily kdekoli a kdykoli a poté beztrestně odcválaly. Čínští vládcové si to nemínili nechat líbit. Na obranu říše a proslulé hedvábné stezky proto vybudovali val, jaký svět neviděl. Velká čínská zeď se stavěla ze surovin, které byly v daném místě dostupné. V rovinách to byla hlína, která se po vrstvách udusávala do bednění a nakonec byla obezděna. V horských oblastech se využívaly zejména kameny a v pouštích pro změnu písek, rákos či tamaryšek. Nevšední přísadou do malty byla lepkavá rýže. Na stavbě pracovaly miliony lidí a odhaduje se, že krutý císař Čchin Š’-chuang-ti, který stavbu roku 221 před naším letopočtem zahájil, do ní zapojil bezmála tři čtvrtiny obyvatel své země. Statisíce z nich zemřely vyčerpáním a traduje se, že i jejich kosti posloužily jako stavební materiál. Svou nynější podobu zeď dostala až o osmnáct století později za vlády dynastie Ming. Tehdy už zeď budovali profesionální řemeslníci, kteří využívali trvanlivé materiály – kámen a pálené cihly. Dnes činí délka zdi neskutečných 8851 kilometrů, což z ní činí nejdelší stavbu světa. Je až 10 metrů vysoká, u země je i 8 metrů silná a směrem vzhůru se zužuje na 5 metrů. Tato šířka byla dostatečná na to, aby vedle sebe mohlo jet šest jezdců na koních. Zeď totiž sloužila i jako silnice, po které se armáda rychle přesouvala v neprostupném terénu. V pravidelných odstupech – v ideálním případě šlo o dvojnásobek dostřelu luku – pak bylo vybudováno na 25 tisíc strážních věží, ale také ubikací či skladišť. Stavba, která demonstrovala čínskou sílu, budí úžas dodnes. Spatřit ji lze dokonce i z oběžné dráhy…

Reverzní strana mince, která je dílem medailérky ​Ludmily Kracíkové, DiS., předkládá Velkou čínskou zeď, která se vine kopcovitým terénem. Detail opevnění doplňuje anglický opis GREAT WALL OF CHINA. Na averzní straně, která je společná celému cyklu, se pak objevuje všech nových sedm divů světa – brazilská socha Krista Spasitele, jordánské skalní město Petra, mayské město Chichén Itzá v Mexiku, římské Koloseum, indický pomník Tádž Mahal, sídlo Inků Machu Picchu v Peru a Velká čínská zeď. Protože mince České mincovny vycházejí v zahraniční licenci ostrova Niue, nesou na averzní straně ještě jeho státní znak, nominální hodnotu 5 DOLLARS (NZD) a rok emise 2025.

Každá mince je zatavena do speciálního balení.

Poznámka: Balení je pokryto fólií, která brání poškození při transportu.